Menu
Menu
Autor textu: Ondřej Sedláček
V tomto článku vám představíme motýlí rezervace, na kterých se podílela Ochrana fauny ČR společně se zástupci obcí a místních spolků.
Motýlí rezervace Pichce Dubno (okres Příbram)
Vrch Pichce (571 m n. m.) se nachází na okraji Příbrami při komunikaci spojující město s nedalekou dálnicí. Jižní stráň pokrývá pestrá mozaika stepních a lesostepních stanovišť, které při úpatí přecházejí do vlhkých luk. Rozmanité biotopy hostí více než 50 druhů denních motýlů. Nalézáme zde druhy vázané na xerotermní stanoviště, světlé okraje listnatých lesů i mezofilní vlhké louky. Otevřené biotopy vyhovují početným populacím plazů i vzácným druhům rostlin. Křovinaté stráně hostí řadu ptačích druhů, které z běžné zemědělské krajiny rychle mizí.
Na vlastní lokalitě jsme zjistili přes 40 druhů ptáků, z nichž nejdůležitější jsou druhy vázané na rozptýlenou zeleň, jinými slovy mozaiku solitérních stromů, křovin a otevřených ploch. Mezi ně patří krutihlav obecný, pěnice vlašská a ťuhýk obecný. Ke dnešnímu dni jsme na Pichcích zjistili neuvěřitelných 52 druhů denních motýlů (včetně 6 druhů vřetenušek, které mají sice denní aktivitu, ale systematicky patří blíže k motýlům nočním). Zajímavá je druhová skladba – nalezneme zde druhy vázané na vyprahlé stepi (např. soumračník čárkovaný), křovinaté stráně a lesní okraje (např. okáč strdivkový) i druhy vázané na podmáčené stanoviště (např. celoevropsky chráněný modrásek bahenní a očkovaný), které jsou na lokalitě přítomné díky přirozeným prameništím. Lokalita je ale hlavně útočištěm mnoha relativně „obyčejných“ druhů, které však vlivem změn v krajině díky intenzifikaci zemědělství a lesnictví rychle mizí.
Z rostlin jmenujme orchidej vemeník dvoulistý nebo rostlinu vázanou na stepní stanoviště – zimostrázek alpský. V podmáčených partiích se díky dvěma tůním podařilo vytvořit biotop pro rozmnožování obojživelníků – např. čolka obecného a horského, skokana štíhlého a kuňky obecné. Tůně hostí celou řadu bezobratlých živočichů, např. vážek.
Aktivní péče začala roku 2007, kdy bylo území vyhlášeno významným krajinným prvkem Motýlí step Pichce. Cílem je zastavit postupující sukcesi (postupný vývoj vegetace směrem k lesním biotopům) a obnovit větší část postupně degradovaných lesostepních i mokřadních společenstev. Současná socioekonomická situace však nedovoluje jednoduchý návrat tradičních forem hospodaření (především pastvy) ani obnovu vojenských aktivit. Přikročili jsme proto k náhradním formám péče, které simulují obdobné ekologické procesy včetně žádaných disturbancí (různých forem narušení). Hlavním
úkolem je i nadále udržovat bezlesí na většině plochy a podporovat co největší rozmanitost stanovišť. Součástí péče je i propagace netradičních forem ochrany přírody.
V roce 2008 a 2009 bylo provedeno odstranění dřevin z většiny plochy, což vedlo k obnově prosluněných stepí i mokřadních stanovišť. V západní části území vzniknul prokácením tzv. střední les, tedy světlý, patrovitý porost, kde spodní etáž tvoří výmladkový les (buď výmladky z pařezů, nebo semenáčky) a vyšší patra několik kohort postupně dospívajících stromů.
Od roku 2008 byla zavedena mozaikovitá seč travních porostů. V degradovaných, druhově chudých travních porostech je prováděna na vrcholu vegetační sezóny tak, aby byly co nejvíce oslabeny konkurenčně silné druhy rostlin. Druhově pestřejší, xerotermní i mokřadní stanoviště jsou kosena až koncem vegetační sezóny (srpen-září). Každoročně je ovšem sečena jen zhruba polovina plochy území tak, aby případné negativní vlivy kosení nepostihly větší části populací hmyzu. Samozřejmostí je odvoz veškeré posečené biomasy mimo vlastní plochu.
Vrch Ferdinandka (okres Příbram)
Vrch „Ferdinandka“ se nachází při severozápadním okraji Příbrami v blízkosti průmyslové zóny. Vlastní zájmová lokalita má rozlohu přibližně 0,25 ha a odpovídá parcele č. 3286 katastrálního území Příbram. Tato plocha zahrnuje vrcholek kopce Ferdinandka. Jedná se o bývalou šachtu zaniklou již koncem 19. století. Dnes svahy vrchu pokrývá pestrá xerotermní vegetace stepního charakteru s četnými výchozy rudné hlušiny. Vegetace při okrajích přechází v ruderalizované vysokostébelné, druhově chudší porosty. Na vrcholku se nachází pouze několik vzrostlých bříz, na jižní stráni pak rozsáhlejší trnkový porost. Na celkový charakter vegetace má významný vliv motokrosová dráha, která obkružuje vrch.
Lokalitu obklopují především louky, některé zanedbávané a silně ruderalizované (především v západní a severní části). V širším kontextu pak navazují průmyslové areály bývalých Uranových dolů a rekultivované výsypky rudné hlušiny. Výjimečnost lokality spočívá v drobných stepních plochách zachovalých díky chudému podloží a narušování sukcesních procesů motokrosovými aktivitami.
Vzácnější druhy motýlů včetně kriticky ohroženého okáče metlicového jsou zde vázané na xerotermní řídkou vegetaci. Tyto biotopy a jejich fauna jsou silně ohrožené nejen v lokálním, ale i celostátním měřítku. Postupující sukcese, tedy zarůstání ploch vysokostébelnými ruderálními bylinami však tyto biotopy postupně degraduje. Principem péče o lokalitu je proto zamezení těchto pokračujících sukcesních procesů a podpora řídké, krátkostébelné, druhově bohaté vegetace. Toho je dosahováno dvěma doplňujícími se typy managementu – mozaikovitým kosením a podporou disturbancí.
Vyhlášením významného krajinného prvku a následnou péčí o lokalitu dochází k zachovávání regionálně i celostátně hodnotných xerotermních trávníků a na ně navázaných vzácných a ohrožených druhů hmyzu.
Lada pod Květnou (okres Příbram)
Lada pod Květnou (2,7 ha) se nacházejí při SV okraji Příbrami mezi pražskou výpadovkou (ulice Evropská) a vrchem Květná. Území bylo dlouhodobě využíváno jako zdroj kvalitní pitné vody pro dnes již zaniklou příbramskou sodovkárnu. Proto zde bylo vyloučeno jakékoliv hnojení.
Význam lokality spočívá především v zachování střídavě vlhkých až podmáčených lučních biotopů s regionálně významnou koncentrací vzácných a chráněných rostlin, bohatou faunou motýlů s přítomností specializovaných druhů modrásků i výskytem vzácnějších druhů obratlovců.
Lokalita je velmi hodnotná z botanického hlediska, bylo zjištěno hojné zastoupení (desítky až stovky jedinců) mnoha ohrožených druhů, vázaných na střídavě vlhké až velmi vlhké louky. Mezi nejvýznamnější druhy patří zvonečník hlavatý (Phyteuma orbiculare), kosatec sibiřský (Iris sibirica), upolín evropský (Trollius europaeus), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) nebo vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia).
Mezi dosud 40 zjištěnými druhy motýlů zasluhují pozornost především modrásci a ohniváčci vázaní na mezofilní až velmi vlhké louky. Nejvýznamnějšími druhy jsou modrásek bahenní (Maculinea nausithous) a modrásek očkovaný (Maculinea teleius), které jsou chráněné směrnicemi Evropské unie.
Lokalita je dosud v poměrně dobrém stavu a její biologická hodnota je velmi vysoká. Absencí péče však postupně dochází k nahrazování druhově pestrých společenstev zápojem konkurenčně silnějších druhů – trsnatých trav, např. bezkolenců a třtinou křovištní, ve vlhčích partiích pak tužebníkem jilmovým a vrbami. Proto je na lokalitě uplatňováno mozaikovité kosení s vhodným načasování s ohledem na zájmové druhy rostlin a bezobratlých. Dále je plánována obnova přirozeného toku Svatého potoka s cílem podpořit vodní režim navazujících vlhkých luk.
Černé Bláto (okres Příbram)
Černé Bláto představuje vlhčí lesní louku, která se nachází v blízkosti hájovny Placy při silnici spojující Příbram a Kamýk nad Vltavou. Vlastní zájmová lokalita odpovídá části parcely 698/1 katastrálního území Višňová. V minulosti plocha sloužila ke žďáření uhlí (odtud místní název Placy i nejbližšího vrchu Spálený) a v druhé polovině 20. století jako vojenská a policejní střelnice, od poloviny 90. let minulého století o ni nebylo nijak pečováno. Část plochy je registrována jako významný krajinný prvek z důvodu výskytu vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů.
Nejvýznamnější je výskyt silně ohroženého hořce hořepníku (Gentiana pneumonanthe) a kriticky ohroženého modráska hořcového (Maculinea alcon), který je na hořec svým vývojem striktně vázaný. Populace hořce hořepníku i modráska hořcového byly ještě
donedávna velmi početné, v současnosti ale slábnou a při absenci péče by pravděpodobně došlo k vyhynutí v horizontu několika let. Důvodem bylo jednak zalesňování části střelnice mimo vlastní plochu VKP, kde se ale oba druhy vyskytují a v neposlední řadě absence adekvátní péče o travní porosty, která by umožňovala podporu populace konkurenčně slabšího hořce. Ten je postupně vytlačován expanzními druhy trav, jako např. třtinou křovištní nebo bezkolenci. Úplné zapojení drnu navíc znemožňuje klíčení semenáčků hořců a populace postupně dožívá. Z původních tisícových počtů tak zůstávají pouze desítky až stovky. Při dalším oslabení populace hořce dojde velmi rychle k vyhynutí kriticky ohroženého modráska.
Mateřídoušková step Brod (okres Příbram)
Mateřídoušková step Brod se nachází mezi obcemi Brod a Jerusalem, vlastní zájmová lokalita má rozlohu přibližně 2,5 ha. Jedná se o plochu využívanou v minulosti jako vojenské cvičiště, částečně jako odkladiště materiálů vzniklých důlní činností – především kamenných sutí. Majitelem je stát, ve správě národního podniku Diamo.
Současná vegetace je silně xerotermního typu s převahou krátkostébelných stepí, které místy přechází v ruderalizované vysokostébelné, druhově chudší porosty. Pouze roztroušeně jsou přítomny keře (trnka, hloh, šípek). Celou plochu protíná motokrosová dráha obnažující půdní pokryv, při jejích okrajích se nacházejí krátkostébelné porosty ranně sukcesního stádia. Přes plochu vede vysoké napětí.
Lokalitu obklopují především pole, v severní části navazují ruderalizované plochy okraje výsypkové haldy, k západní části přiléhají bývalé vojenské objekty. Výjimečnost lokality spočívá v drobných stepních plochách zachovalých díky chudému podloží a narušování sukcesních procesů motokrosovými aktivitami. Vzácnější druhy motýlů jsou zde vázané na xerotermní řídkou vegetaci. Postupující sukcese, tedy zarůstání ploch vysokostébelnými ruderálními bylinami však tyto biotopy postupně degraduje. Principem péče o lokalitu by mělo být zamezení těchto pokračujících sukcesních procesů a podpora řídké, krátkostébelné, druhově bohaté vegetace. Toho by mělo být dosaženo dvěma doplňujícími se typy managementu mozaikovitým kosením a disturbancemi působenými motokrosovými aktivitami.
Mapu motýlích rezervací můžete nalézt na následujícím odkazu: https://mapy.cz/s/lomamuzebo